The Mahabharata in Sanskrit
Reading tools
Contents
Search
Display
Soundscape
Focus mode
Listen
Offline
Save
Collection
Cite this text
“The Mahabharata in Sanskrit.” Internet Sacred Text Archive. Read via Sacred Texts Reader. https://sacred-texts.xyz/browse/hin/mbs/mbs03225.htm
Book 3
Chapter 225
|
1
[जनम] एवं वने वर्तमाना नराग्र्याः; शीतॊष्णवातातप कर्शिताङ्गाः सरस तद आसाद्य वनं च पुण्यं; ततः परं किम अकुर्वन्त पार्थाः 2 [वै] सरस तद आसाद्य तु पाण्डुपुत्रा; जनं समुत्सृज्य विधाय चैषाम वनानि रम्याण्य अथ पर्वतांश च; नदी परदेशांश च तदा विचेरुः 3 तथा वने तान वसतः परवीरान; सवाध्यायवन्तश च तपॊधनाश च अभ्याययुर वेद विदः पुराणास; तान पूजयाम आसुर अथॊ नराग्र्याः 4 ततः कदा चित कुशलः कथासु; विप्रॊ ऽभयगच्छद भुवि कौरवेयान स तैः समेत्याथ यदृच्छयैव; वैचित्रवीर्यं नृपम अभ्यगच्छत 5 अथॊपविष्टः परतिसत्कृतश च; वृद्धेन राज्ञा कुरुसत्तमेन परचॊदितः सन कथयां बभूव; धर्मानिलेन्द्र परभवान यमौ च 6 कृशांश च वातातपकर्शिताङ्गान; दुःखस्य चॊग्रस्य मुखे परपन्नान तां चाप्य अनाथाम इव वीर नाथां; कृष्णां परिक्लेश गुणेन युक्ताम 7 ततः कथां तस्य निशम्य राजा; वैचित्रवीर्यः कृपयाभितप्तः वने सथितान पार्थिव पुत्रपौत्राञ; शरुत्वा तदा दुःखनदीं परपन्नान 8 परॊवाच दैत्याभिहतान्तर आत्मा; निःश्वासबास्पॊपहतः स पार्थान वाचं कथं चित सथिरताम उपेत्य; तत सर्वम आत्मप्रभवं विचिन्त्य 9 कथं नु सत्यः शुचिर आर्य वृत्तॊ; जयेष्ठः सुतानां मम धर्मराजः अजातशत्रुः पृथिवीतलस्थः; शेते पुरा राङ्कव कूटशायी 10 परबॊद्यते मागध सूत पूगैर; नित्यं सतुवद्भिः सवयम इन्द्रकल्पः पतत्रिसंघैः स जघन्यरात्रे; परबॊध्यते नूनम इडा तलस्थः 11 कथं नु वातातपकर्शिताङ्गॊ; वृकॊदरः कॊपपरिप्लुताङ्गः शेते पृथिव्याम अतथॊचिताङ्गः; कृष्णा समक्षं वसुधातलस्थः 12 तथार्जुनः सुकुमारॊ मनस्वी; वशे सथितॊ धर्मसुतस्य राज्ञः विदूयमानैर इव सर्ग गात्रैर; धरुवं न शेते वसतीर अमर्षात 13 यमौ च कृष्णां च युधिष्ठिरं च; भीमं च दृष्ट्वा सुखविप्रयुक्तान विनिःश्वसन सर्प इवॊग्रतेजा; धरुवं न शेते वसतीर अमर्षात 14 तथा यमौ चाप्य असुखौ सुखार्हौ; समृद्धरूपाव अमरौ दिवीव परजागरस्थौ धरुवम अप्रशान्तौ; धर्मेण सत्येन च वार्यमाणौ 15 समीरणेनापि समॊ बलेन; समीरणस्यैव सुतॊ बलीयान स धर्मपाशेन सितॊग्र तेजा; धरुवं विनिःश्वस्य सहत्य अमर्षम 16 स चापि भूमौ परिवर्तमानॊ; वधं सुतानां मम काङ्क्षमाणः सत्येन धर्मेण च वार्यमाणः; कालं परतीक्षत्य अधिकॊ रणे ऽनयैः 17 अजातशत्रौ तु जिते निकृत्या; दुःशासनॊ यत परुषाण्य अवॊचत तानि परविष्टानि वृकॊदराङ्गं; दहन्ति मर्माग्निर इवेन्धनानि 18 न पापकं धयास्यति धर्मपुत्रॊ; धनंजयश चाप्य अनुवर्तते तम अरण्यवासेन विवर्धते तु; भीमस्य कॊपॊ ऽगनिर इवानलेन 19 स तेन कॊपेन विदीर्यमाणः; करं करेणाभिनिपीड्य वीरः विनिःश्वसत्य उष्णम अतीव घॊरं; दहन्न इवेमान मम पुत्रपौत्रान 20 गाण्डीवधन्वा च वृकॊदरश च; संरम्भिणाव अन्तककालकल्पौ न शेषयेतां युधि शत्रुसेनां; शरान किरन्ताव अशनिप्रकाशान 21 दुर्यॊधनः शकुनिः सूतपुत्रॊ; दुःशासनश चापि सुमन्दचेताः मधु परपश्यन्ति न तु परपातं; वृकॊदरं चैव धनंजयं च 22 शुभाशुभं पुरुषः कर्मकृत्वा; परतीक्षते तस्य फलं सम कर्ता स तेन युज्यत्य अवशः फलेन; मॊक्षः कथं सयात पुरुषस्य तस्मात 23 कषेत्रे सुकृष्टे हय उपिते च बीजे; देवे च वर्षत्य ऋतुकालयुक्तम न सयात फलं तस्य कुतः परसिद्धिर; अन्यत्र दैवाद इति चिन्तयामि 24 कृतं मताक्षेण यथा न साधु साधु; परवृत्तेन च पाण्डवेन मया च दुष्पुत्र वशानुगेन; यथा कुरूणाम अयम अन्तकालः 25 धरुवं परवास्यत्य असमीरितॊ ऽपि; धरुवं परजास्यत्य उत गर्भिणी या धरुवं दिनादौ रजनी परणाशस; तथा कषपादौ च दिनप्रणाशः 26 करियेत कस्मान न परे च कुर्युर; वित्तं न दद्युः पुरुषाः कथं चित पराप्यार्थ कालं च भवेद अनर्थः; कथं नु तत सयाद इति तत कुतः सयात 27 कथं न भिद्येत न च सरवेत; न च परसिच्येद इति रक्षितव्यम अरक्ष्यमाणः शतधा विशीर्येद; धरुवं न नाशॊ ऽसति कृतस्य लॊके 28 गतॊ हय अरण्याद अपि शक्र लॊकं; धनंजयः पश्यत वीर्यम अस्य अस्त्राणि दिव्यानि चतुर्विधानि; जञात्वा पुनर लॊकम इमं परपन्नः 29 सवर्गं हि गत्वा सशरीर एव; कॊ मानुषः पुनर आगन्तुम इच्छेत अन्यत्र कालॊपहतान अनेकान; समीक्षमाणस तु कुरून मुमूर्षान 30 धनुर गराहश चार्जुनः सव्यसाची; धनुश च तद गाण्डिवं लॊकसारम अस्त्राणि दिव्यानि च तानि तस्य; तरयस्य तेजॊ परसहेत कॊ नु 31 निशम्य तद वचनं पार्थिवस्य; दुर्यॊधनॊ रहिते सौबलश च अबॊधयत कर्णम उपेत्य सर्वं; स चाप्य अहृष्टॊ ऽभवद अल्पचेताः |
1
[janam] evaṃ vane vartamānā narāgryāḥ; śītoṣṇavātātapa karśitāṅgāḥ saras tad āsādya vanaṃ ca puṇyaṃ; tataḥ paraṃ kim akurvanta pārthāḥ 2 [vai] saras tad āsādya tu pāṇḍuputrā; janaṃ samutsṛjya vidhāya caiṣām vanāni ramyāṇy atha parvatāṃś ca; nadī pradeśāṃś ca tadā viceruḥ 3 tathā vane tān vasataḥ pravīrān; svādhyāyavantaś ca tapodhanāś ca abhyāyayur veda vidaḥ purāṇās; tān pūjayām āsur atho narāgryāḥ 4 tataḥ kadā cit kuśalaḥ kathāsu; vipro 'bhyagacchad bhuvi kauraveyān sa taiḥ sametyātha yadṛcchayaiva; vaicitravīryaṃ nṛpam abhyagacchat 5 athopaviṣṭaḥ pratisatkṛtaś ca; vṛddhena rājñā kurusattamena pracoditaḥ san kathayāṃ babhūva; dharmānilendra prabhavān yamau ca 6 kṛśāṃś ca vātātapakarśitāṅgān; duḥkhasya cograsya mukhe prapannān tāṃ cāpy anāthām iva vīra nāthāṃ; kṛṣṇāṃ parikleśa guṇena yuktām 7 tataḥ kathāṃ tasya niśamya rājā; vaicitravīryaḥ kṛpayābhitaptaḥ vane sthitān pārthiva putrapautrāñ; śrutvā tadā duḥkhanadīṃ prapannān 8 provāca daityābhihatāntar ātmā; niḥśvāsabāspopahataḥ sa pārthān vācaṃ kathaṃ cit sthiratām upetya; tat sarvam ātmaprabhavaṃ vicintya 9 kathaṃ nu satyaḥ śucir ārya vṛtto; jyeṣṭhaḥ sutānāṃ mama dharmarājaḥ ajātaśatruḥ pṛthivītalasthaḥ; śete purā rāṅkava kūṭaśāyī 10 prabodyate māgadha sūta pūgair; nityaṃ stuvadbhiḥ svayam indrakalpaḥ patatrisaṃghaiḥ sa jaghanyarātre; prabodhyate nūnam iḍā talasthaḥ 11 kathaṃ nu vātātapakarśitāṅgo; vṛkodaraḥ kopapariplutāṅgaḥ śete pṛthivyām atathocitāṅgaḥ; kṛṣṇā samakṣaṃ vasudhātalasthaḥ 12 tathārjunaḥ sukumāro manasvī; vaśe sthito dharmasutasya rājñaḥ vidūyamānair iva sarga gātrair; dhruvaṃ na śete vasatīr amarṣāt 13 yamau ca kṛṣṇāṃ ca yudhiṣṭhiraṃ ca; bhīmaṃ ca dṛṣṭvā sukhaviprayuktān viniḥśvasan sarpa ivogratejā; dhruvaṃ na śete vasatīr amarṣāt 14 tathā yamau cāpy asukhau sukhārhau; samṛddharūpāv amarau divīva prajāgarasthau dhruvam apraśāntau; dharmeṇa satyena ca vāryamāṇau 15 samīraṇenāpi samo balena; samīraṇasyaiva suto balīyān sa dharmapāśena sitogra tejā; dhruvaṃ viniḥśvasya sahaty amarṣam 16 sa cāpi bhūmau parivartamāno; vadhaṃ sutānāṃ mama kāṅkṣamāṇaḥ satyena dharmeṇa ca vāryamāṇaḥ; kālaṃ pratīkṣaty adhiko raṇe 'nyaiḥ 17 ajātaśatrau tu jite nikṛtyā; duḥśāsano yat paruṣāṇy avocat tāni praviṣṭāni vṛkodarāṅgaṃ; dahanti marmāgnir ivendhanāni 18 na pāpakaṃ dhyāsyati dharmaputro; dhanaṃjayaś cāpy anuvartate tam araṇyavāsena vivardhate tu; bhīmasya kopo 'gnir ivānalena 19 sa tena kopena vidīryamāṇaḥ; karaṃ kareṇābhinipīḍya vīraḥ viniḥśvasaty uṣṇam atīva ghoraṃ; dahann ivemān mama putrapautrān 20 gāṇḍīvadhanvā ca vṛkodaraś ca; saṃrambhiṇāv antakakālakalpau na śeṣayetāṃ yudhi śatrusenāṃ; śarān kirantāv aśaniprakāśān 21 duryodhanaḥ śakuniḥ sūtaputro; duḥśāsanaś cāpi sumandacetāḥ madhu prapaśyanti na tu prapātaṃ; vṛkodaraṃ caiva dhanaṃjayaṃ ca 22 śubhāśubhaṃ puruṣaḥ karmakṛtvā; pratīkṣate tasya phalaṃ sma kartā sa tena yujyaty avaśaḥ phalena; mokṣaḥ kathaṃ syāt puruṣasya tasmāt 23 kṣetre sukṛṣṭe hy upite ca bīje; deve ca varṣaty ṛtukālayuktam na syāt phalaṃ tasya kutaḥ prasiddhir; anyatra daivād iti cintayāmi 24 kṛtaṃ matākṣeṇa yathā na sādhu sādhu; pravṛttena ca pāṇḍavena mayā ca duṣputra vaśānugena; yathā kurūṇām ayam antakālaḥ 25 dhruvaṃ pravāsyaty asamīrito 'pi; dhruvaṃ prajāsyaty uta garbhiṇī yā dhruvaṃ dinādau rajanī praṇāśas; tathā kṣapādau ca dinapraṇāśaḥ 26 kriyeta kasmān na pare ca kuryur; vittaṃ na dadyuḥ puruṣāḥ kathaṃ cit prāpyārtha kālaṃ ca bhaved anarthaḥ; kathaṃ nu tat syād iti tat kutaḥ syāt 27 kathaṃ na bhidyeta na ca sraveta; na ca prasicyed iti rakṣitavyam arakṣyamāṇaḥ śatadhā viśīryed; dhruvaṃ na nāśo 'sti kṛtasya loke 28 gato hy araṇyād api śakra lokaṃ; dhanaṃjayaḥ paśyata vīryam asya astrāṇi divyāni caturvidhāni; jñātvā punar lokam imaṃ prapannaḥ 29 svargaṃ hi gatvā saśarīra eva; ko mānuṣaḥ punar āgantum icchet anyatra kālopahatān anekān; samīkṣamāṇas tu kurūn mumūrṣān 30 dhanur grāhaś cārjunaḥ savyasācī; dhanuś ca tad gāṇḍivaṃ lokasāram astrāṇi divyāni ca tāni tasya; trayasya tejo prasaheta ko nu 31 niśamya tad vacanaṃ pārthivasya; duryodhano rahite saubalaś ca abodhayat karṇam upetya sarvaṃ; sa cāpy ahṛṣṭo 'bhavad alpacetāḥ |
Ask PRATIBHA about this text
Answers quote this scripture directly and show their sources.
Reflect on this passage
Only you can see these notes. They stay on this device.